ČNB udělila exemplární pokutu za neoprávněné zprostředkovávání P2P úvěrů
Česká národní banka na základě našeho podnětu uložila společnosti Fundraisy consult s.r.o. pokutu ve výši 9 milionů korun za neoprávněné zprostředkovávání spotřebitelských úvěrů.
Podle zjištění ČNB firma více než dva roky bez potřebného oprávnění zprostředkovala celkem 68 zápůjček v souhrnné hodnotě téměř 29 milionů korun. Za tuto činnost inkasovala odměnu 8,6 milionu korun, tedy přibližně 30 % z celkové půjčené částky.
Společnost tvrdila, že úvěry zprostředkovávala pouze podnikatelům nebo lidem, kteří se chystali začít podnikat. ČNB však tento argument odmítla. Dospěla k závěru, že ve všech 68 případech dlužníci nesplňovali znaky podnikatele ani formálně, ani fakticky. Ve smlouvách nebyli jako podnikatelé označeni, nebyl uveden ani žádný podnikatelský účel půjčky. Také samotní dlužníci v rámci šetření potvrdili, že získané prostředky nesloužily k podnikání. ČNB navíc nezjistila, že by společnost podnikatelský status klientů nebo účel úvěru jakkoli ověřovala.
Typicky šlo o smlouvy uzavírané mezi dvěma fyzickými osobami, kdy na straně věřitele vystupovali soukromí investoři. Podle vyjádření společnosti se jednalo o osoby „z okruhu známých společníků“. V praxi tedy šlo o zprostředkované P2P úvěry.
ČNB zároveň potvrdila dosavadní závěry soudů i odborné literatury: za spotřebitelský úvěr lze považovat i situaci, kdy peníze formálně poskytuje nepodnikatel, pokud do sjednání úvěru vstupuje podnikatel jako zprostředkovatel. V tomto případě proto nebylo podstatné, zda sami investoři vystupovali jako podnikatelé. Rozhodující byla role společnosti Fundraisy consult s.r.o., která celý proces organizovala.
Výši sankce odůvodnila ČNB tím, že neoprávněné zprostředkovávání spotřebitelských úvěrů patří mezi nejzávažnější přestupky podle zákona o spotřebitelském úvěru. Pokuta představuje 45 % maximální možné sazby, která činí 20 milionů korun.
Při jejím stanovení národní banka zohlednila potřebu odebrat společnosti neoprávněně získaný prospěch. Sankce dokonce tuto částku převyšuje, aby měla dostatečný preventivní účinek i do budoucna.
ČNB přihlédla také k tomu, že protiprávní jednání probíhalo dlouhodobě, bylo zaměřeno na zranitelnější skupinu spotřebitelů a doprovázely ho velmi nevýhodné smluvní podmínky. Mezi nimi například odměna za zprostředkování ve výši 30 % jistiny, smluvní úroky od 18 do 24 % z částky před odečtením zprostředkovatelské provize s tím, že šlo o úvěry zajištěné nemovitostí, tedy hypotéky. Dále nechyběly vysoké sankce za prodlení, zajištění nemovitostmi, notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti, kapitalizace úroků nebo zakázané rozhodčí doložky.
Významnou roli hrála také skutečnost, že nebyla vůbec posuzována schopnost klientů úvěr splácet. Podle ČNB tak společnost svou činností umožňovala obcházet pravidla zákona o spotřebitelském úvěru, jejichž smyslem je právě podobným praktikám bránit. Společenskou škodlivost jednání proto vyhodnotila jako velmi vysokou.
Rozhodnutí ČNB vítáme a považujeme jej za důležitý signál, že orgány veřejné moci začínají problém moderní lichvy, na který dlouhodobě upozorňujeme, aktivně řešit.
Více o nástrahách P2P úvěrů najdete také v naší studii Moderní lichva v praxi.