Milostivé léto III přineslo zatím 405 mil. do státního rozpočtu
Jaký byl přínos Milostivého léta III?
-
Příjem státu: Díky této akci stát získal do března 2024 na zaplaceném pojistném celkem 405 037 358 Kč. Částka zahrnuje jednorázové úhrady i dosud zaplacené splátky. Jistina u dlužníků, kteří využili možnosti „Milostivého léta“, byla ve výši 2 348 mil. Kč.
-
Odpuštěné penále: Stát odpustil 2 026 695 246 Kč k 31. 3. 2024. 70 % však tvoří penále, které bylo odpuštěno automaticky ze zákona těm, kteří už měli zaplacené samotné pojistné.
-
Zájem dlužníků: Necelých 5 % lidí využilo akci aktivně. Zájem projevilo 19 033 z celkových možných 402 000 dlužníků. OSVČ měli mírně větší zájem (cca 4,9 %) než zaměstnavatelé (cca 4,1 %).
-
Výjimečnost akce: Poprvé se Milostivé léto vztahovalo také na právnické osoby. Využít této akce tak mohly i firmy.
Na konečnou bilanci úspěšnosti Milostivého léta u ČSSZ si budeme muset ještě několik let počkat. Méně lidí totiž uhradilo dlužnou jistinu pro odpuštění penále a exekučních nákladů jednorázově (do 30. 11. 2023 to bylo 7 731 dlužníků). Více lidí s dluhem nad 5 000 Kč využilo možnost splatit dluh ve splátkách (6 266 z nich). Přičemž splátkové kalendáře u dluhů nad 50 000 Kč jsou rozloženy na 5 let a budou tak končit až na konci roku 2028.
Zároveň ale ne všichni, kteří o danou možnost projevili zájem, nakonec splnili všechny podmínky pro odpuštění zbývajících dluhů (např. nedodrželi splátkový kalendář).
Údaj o výši zatím odpuštěného penále vypadá závratně, ale je to proto, že až do 1. 1. 2022 bylo penále 0,05 % denně z dlužné částky pojistného (do roku 1994 dokonce 0,3 % a do roku 2006 0,1 %). Dluh ve výši 1 000 Kč tedy mohl za rok narůst o 182,5 Kč. Stát byl do té doby zvýhodněn oproti jiným věřitelům, kteří si ve smlouvě neujednali vyšší než zákonnou sazbu úroku z prodlení. Dluh jiného věřitele ve výši 1 000 Kč mohl ještě v roce 2020 ze zákona narůst za rok jen o 85 Kč (repo sazba ČNB k 1. 7. 2020 ve výši 0,5 zvýšená o 8 %). Od 1. 1. 2022 však byla výše penále za nezaplacení sociálního i zdravotního pojištění srovnána se zákonnou sazbou úroku z prodlení. Dluhy na penále z pojistného tak už nikdy nemůžou dosáhnout takových částek jako v minulosti.
Zajímavé je, že drtivou část odpuštěného penále (zhruba 70 %) tvoří penále, které stát odpustil automaticky ze zákona, aniž by o to zájemci museli žádat. Jednalo se o případy, kdy měl dlužník z dřívějška uhrazené pojistné a měl dluh už jen na penále nebo exekučních nákladech.
K takovému odpuštění už stát při nedávno spuštěném Milostivém létu IV, které se týká zdravotního pojištění, odmítl v podobném rozsahu přistoupit. Zákonodárci argumentovali mimo jiné tím, že penále je významným zdrojem fondu prevence zdravotních pojišťoven.
Milostivé léto skončilo. A co dál?
Ačkoli Milostivé léto III využila jen malá část dlužníků, mělo z širšího pohledu smysl. Nejednalo se ale o možnost, která by mohla přinést ve velkém měřítku ekonomický restart pro podnikatele (vč. bývalých) s vícečetnými exekucemi. Těm může spíše pomoci oddlužení a aktuálně přijatá novele insolvenčního zákona. V platnost vejde pravděpodobně v září 2024 a přinese řadu změn, mimo jiné zkrátí dobu oddlužení z 5 let na 3 roky.