Nová data o exekucích 2022: Počet nově zahajovaných exekucí se dále zvyšuje
Na základě souhrnných dat okresních soudů, které ve zveřejněných sestavách zpracovává a zveřejňuje každý měsíc Ministerstvo spravedlnosti, počet nově zahájených exekucí i v roce 2022 stoupá. Za první tři měsíce tohoto roku bylo zahájeno 116 115 exekucí oproti 104 303 zahájených exekucí za první tři měsíce v roce 2021.
Největší nárůst 20,8 % je zaznamenán v oblasti středních Čech a představuje 13 526 zahájených exekucí oproti loňským 11 199 exekucím. Podobné zvýšení 19,6 % platí pro severní Čechy s 21 459 novými řízeními a pro Prahu, kde 18 545 zahájených exekucí představuje nárůst 19,1 %. V oblasti východních Čech jde o nárůst 10,2 %, na severní Moravě 4,9 %, na jižní Moravě 4,5 % a v západních Čechách 3,9 %. V jižních Čechách pak 6 914 zahájených exekucí oproti loňským 6 989 odpovídá poklesu 1,1 %.
Na zvyšování počtu nově zahájených exekucí v důsledku pandemie upozorňovali odborníci už na jejím začátku. Čísla za loňský rok ukázala, že ekonomická situace obyvatel České republiky, kteří obtížně zvládají své dluhy, se nadále zhoršuje. Novela exekučního řádu, která byla v loňském roce schválena poslaneckou sněmovnou, obsahuje úpravy, které mají nastavit spravedlivější systém exekucí a pomoci lidem dostávat se efektivněji z dluhových pastí. Jde například o přednostní splácení jistiny či ukončování bezvýsledných exekucí. Stále však nepřinesla zásadní změny, o jejichž potřebě se v posledních letech diskutovalo „Z veřejné diskuze by se neměl vytratit princip 1 dlužník 1 exekutor, který by celý exekuční systém výrazně zjednodušil, zlevnil a zásadním způsobem ulevil zaměstnavatelům od obrovské administrativy spojené s exekucemi” upozorňuje Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení.
V souvislosti s růstem počtu nových exekucí, prudkým zvyšováním cen energií a s tím související inflace, je podle Hábla nutné přijmout i další komplexnější opatření. „Za institut v současnosti připravujeme doporučení konkrétních kroků, které mají vést ke zmírnění negativních dopadů energetické krize na české domácnosti,” říká Hábl. Mělo by se jednat o iniciativu jak ze strany státu a energetických společností, tak ze strany zaměstnavatelů a domácností.