Příběhy slavných, kteří se ode dna odrazili na vrchol

Bankrot. Slovo, které jen málokomu vyvolá úsměv na rtech. Pro velkou řadu z nás je synonymem neúspěchu a selhání. Většinou je vnímán jako konec, propad na dno, krach. Jen zřídka je spojován s něčím dalším, co je mu ovšem taktéž vlastní – s novým začátkem. Jak se říká, tam kde něco končí, cosi jiného začíná. Přestože bankrot po finanční stránce představuje propad na dno, je zároveň dnem, jehož smyslem je dát lidem druhou šanci – umožnit jim, aby se od něj odrazili. Jasně a naplno. V české společnosti bohužel stále převládá názor, že chyby jsou špatné. Neodpouští se a zaslouží potrestání. Chyby jsou však nejen lidské, ale jsou také nedílnou součástí procesu učení. Můžeme se na ně dívat jako na selhání, nebo v nich můžeme vidět příležitost, jak udělat danou věc příště jinak, lépe. Snad žádná z cest k úspěchu není pohodlně umetenou pěšinkou. Většina je trnitých, klikatých, zamotaných… a ano, plných chyb. Myslíte si, že bankrot je selháním, z kterého se už nedá vzpamatovat? Třeba Vás pár následujících příběhů přesvědčí o opaku. Žádná hvězda z nebe nespadla, a i mnozí z těch, které dnes vnímáme jako synonymum úspěchu, se dotkli dna – aby se z něj zase zvedli a vyrazili za svými cíli.

Kdo z nás by si nepřál zapsat se do historie jako člověk, který přivedl na svět první masově vyráběný automobil? Průkopník v odvětví, díky kterému dnes do práce a na cesty vyrážíme častěji s volantem v ruce než pěšky? Když se Henry Ford v roce 1863 narodil, měl se z něj dle představ jeho otce stát farmář. To však nebyl osud, který by si mladík s talentem pro mechaniku a strojařinu přál. V šestnácti proto odešel z domova – zkusit štěstí do velkého světa. První významný zlom přišel v roce 1899. Ford, v té době už velmi úspěšný inženýr, založil Detroit Automobile Company. Bohužel Fordova víra ve vlastní technologii byla v tu dobu předčasná. Produkce se potýkala s problémy a tak během dvou let společnost vyrobila pouze 20 automobilů a následně zkrachovala. Neuplynulo ani pár let a Ford se rozhodl to zkusit znovu – na trh tak vstupuje Henry Ford Company. Ani tentokrát se však nepoštěstilo. Henry Ford Company selhávala po marketingové stránce a prodeji se nedařilo. Ford proto vyhlásil bankrot napodruhé a společnost nesoucí jeho jméno opustil. Zde by mohl jeho příběh skončit – dva velké pokusy, dva velké neúspěchy. Komu by se chtělo pokračovat dál? Ford ovšem využil šance, kterou mu bankrot nabídl, a s čistým štítem to zkusil ještě jednou – napotřetí. Tentokrát s Ford Motor Company. A dál? To už je slavná historie. V roce 1908 Ford Motor Company uvedl na trh Model T. Legendární automobil, svými uživateli láskyplně překřtěn na Tin Lizzie (plechovou Lízu) či Flivver (Kraksnu), se stal prvním masově dostupným automobilem a započal novou éru osobní dopravy. Ne nadarmo byl Model T v roce 1999 vyhlášen automobilem století. A Henry Ford? Z toho se stal milionář a muž, který „postavil Ameriku na kola.“

A nyní na chvilku k filmu. Walt Disney – pojem, který pro mnohé představuje takřka idylické naplnění amerického snu. Za současným mezinárodním impériem s 200 tisíci zaměstnanci a ročním ziskem více než 12 miliard dolarů však stojí příběh, který neodstartoval úplně růžově. Když v roce 1922 mladý Walt Disney zakládal svou první filmovou společnost, Laugh-O-Gram Studio, vydržela mu sotva dvanáct měsíců. Poté díky podvodu ze strany distributora zkrachovala. A s ní i samotný Disney. Ten strávil následujících pět let snahou se opět postavit na nohy. Opravdový úspěch a finanční jistota přišly až v roce 1928, kdy světlo světa spatřil Micky Mouse. Myšák, jehož nečekaná sláva položila základy dnešního obchodního impéria a Waltu Disneymu získala zasloužené místo na „slunci“.

Čas poskočit o pár desítek let dopředu. Tentokrát do showbusinessu. S bankrotem se v počátcích své kariéry totiž setkal i další slavný Američan – dnes už legendární moderátor Larry King. V roce 1971 ho obvinil bývalý obchodní partner z krádeže několika tisíc amerických dolarů. Následující roky šly pro Kinga od desíti k pěti – ztratil práci a nové příležitosti nepřicházely. Situace se dostala tak daleko, že v roce 1978 požádal o osobní bankrot. Bylo to však ještě ten rok, o pár měsíců později, kdy King obdržel nabídku na večerní show – zrodila se The Larry King Show. Televizní obrazovky neopustila po dlouhých 25 let a z Kinga se stala moderátorská legenda. Začátky těžké, ale úsilí a vytrvalost se nakonec vyplatily.

Ještě pořád nejste přesvědčeni? Tak poslední příklad za všechny. V roce 1832 si jeden mladý Američan společně se svým obchodním partnerem otevřeli obchod se smíšeným zbožím. Společník bohužel zemřel, podnik neprofitoval a náš Američan se ocitl v dluzích. Přišel o veškerý svůj majetek a zbylé dluhy splácel ještě více než deset let. Dnes byste jeho sochu našli ve Washingtonu. Jmenoval se Abraham Lincoln a v roce 1861 se stal 16. prezidentem Spojených států amerických. Jak je vidět, i s bankrotem se člověk může stát jedním z nejmocnějších mužů světa. Jeden by jistě mohl namítnout, že od Lincolnova nástupu do úřadu uplynulo téměř sto šedesát let. Pravda, nicméně víte, kolik společností zkrachovalo současnému obyvateli Bílého domu Donaldu Trumpovi? Napovíme Vám – bylo jich víc než pět...

Kde jedna kapitola končí, jiná začíná. Všichni výše jmenovaní si během svého života prošli bankrotem. Nikoho z nich nezastavil, pro nikoho z nich neznamenal konec. Tam, kde společnost často vidí selhání a stopku, oni spatřili druhou šanci. A odrazili se od ní až na vrchol.

Autorka: Šárka Ošťádalová