Senátem opravenou novelu exekučního řádu vítáme
Podle senátních úprav by mělo nově docházet k zastavování historicky bezvýsledných exekucí, a to s účinností už od 1. ledna 2023 (místo původně poslanci schváleného roku 2028) a bez neopodstatněných výjimek. Dále Senát provedl opravu omylu, ke kterému při hlasování ve Sněmovně došlo, a navrátil tak “správné” znění návrhu, které bude dlužníkovi umožňovat přednostní splácení jistiny před úroky a penále z dluhu. Doposud se totiž stávalo, že úroky rostly rychleji, než je dlužník schopen splácet. Došlo také k opravě tzv. Milostivého léta, které má být účinné 3 měsíce od 1.1. 2022. V něm bude možné zastavit dříve zahájené exekuce v případech, kdy je věřitelem veřejnoprávní instituce. K zastavení dojde v případě, že dlužník uhradí jistinu dluhu a 500 Kč na náklady exekutora. Čtvrtou klíčovou změnu představuje vyvážení a dopracování humanizace mobiliárních exekucí, které bude možné provést v případech, kdy dlužník disponuje majetkem, jehož hodnota přesahuje 36násobek měsíční splátky.
Negativně ovšem vnímáme vypuštění povinnosti věřitele uhradit zálohu na náklady exekuce po podání exekučního návrhu. Povinná záloha měla zabránit zahajování zjevně nevymahatelných exekucí, u kterých je dopředu zřejmá mizivá šance na vymožení dluhu (jednalo by se například o exekuce, kdy proti dlužníku je již vedeno několik dřívějších exekucí). Rovněž zavedení tzv. teritoriality na nátlak klubů ANO a ODS neprošlo. Spolu s regulačními mechanismy tak zavedení místní příslušnosti, které má zabránit monopolizaci exekučního trhu velkými exekutorskými úřady, zůstává úkolem pro budoucí vládu.
„Díky Senátu jsme napravili jednu z největších absurdit exekučního systému. Tedy že lidé nejdříve splácí stále rostoucí úroky a penále a až poté původní dluh. Zároveň je příslibem odbřemenění systému od statisíců historických nevymahatelných exekucí. Budeme se tak konečně moci po dvaceti letech vypořádat s dopady temných praktik, které byly běžné ještě v nedávné minulosti. Za tuto změnu jsme nesmírně rádi,” komentuje výsledky jednání Senátu k novele exekučního řádu Radek Hábl, šéf Institutu prevence a řešení předlužení. Ke změnám, které odborníci navrhovali a Senátem neprošly dodává: “Teritorialita je klíčovou systémovou změnou pro reformu exekučního systému. Když se na to ale podíváme pragmaticky a započteme to, že nemá podporu ve Sněmovně, trvání na ní by ohrozilo ty pozitivní změny Senátu, které sněmovní verzi posouvají dopředu a opravují její nedostatky.”
Už třetí měsíc po sobě se potvrdil meziroční nárůst nově zahájených exekucí, na jehož příchod Institut prevence a řešení předlužení dlouhodobě upozorňuje. Hlavní příčinou nárůstu jsou ekonomické dopady koronavirové krize, které se začínají projevovat až nyní. Odborníci předpokládají další exekuční růst v nadcházejících měsících až roce. Je tak podle nich klíčové, aby nová politická reprezentace našla shodu v klíčové otázce řešení nastavení efektivního systému vymáhání exekucí, zejména zavedení tzv. teritoriality s principem 1 dlužník 1 exekutor, jež současná vláda nezvládla zajistit, resp. bojkotovala. Stejně tak je důležité přijetí novely insolvenčního zákona, která po vzoru EU zkracuje oddlužení na 3 roky. Již nyní je zřejmé, že termín stanovený EU na polovinu července letošního roku jako jedni z mála nestihneme.