Novinky

Zaměstnavatelé platí za zaměstnance s exekucemi statisíce korun ročně

Nedostatek pracovní síly, administrativní a finanční náklady v řádu stovek tisíc až milionů korun, negativní dopady na výkonnost zaměstnanců a tím celého podniku. To je jen část negativních jevů, které provází současný systém exekučního vymáhání. Změnit to má novela exekučního řádu. Ve středu o jejích několika variantách budou jednat poslanci na Ústavně-právním výboru. Odborníci spolu se zaměstnavateli volají po přijetí komplexního balíku opatření.

Podle šetření Unie zaměstnavatelských svazů, kterého se zúčastnilo přes sto třicet zaměstnavatelů, se náklady spojené s exekuční agendou pohybují ve výši 500 až 3 tisíce korun na jednoho zaměstnance měsíčně. Alespoň jednoho zaměstnance s exekucí přitom mají v současnosti přes tři čtvrtiny dotázaných. Celých 88 procent z nich uvádí, že  zavedení principu, při kterém všechny exekuce jednoho zaměstnance vymáhá vždy jen jeden exekutor, by se odrazilo ve snížených nákladech na administrativu exekucí. Náklady by podle dvou třetin z nich mohly klesnout o nejméně 50 procent. Více jak polovina dotázaných dále uvedla, že se setkávají s tím, že zaměstnanci nemají kvůli probíhajícím exekucím bankovní účet. “Většina dlužníků si nechává kvůli riziku dvojí srážky vyplácet mzdu v hotovosti. Zaměstnavatelé navíc řeší častější fluktuaci či nemocnost těchto zaměstnanců. To vše se promítá do zvýšených nákladů,” uvádí k výsledkům šetření ředitel sekce sociálních služeb Unie, Petr Hanuš.

Zaměstnavatelé mají vůči exekutorským úřadům celou řadu povinností, mezi nimi povinnost hlídat pořadí došlých exekučních příkazů, komunikovat s exekutory a každý měsíc provádět srážky ze mzdy. Za jakékoliv pochybení jsou vystavení hrozbě vysokých pokut a odpovědnosti za způsobenou škodu. V případě více exekucí zaměstnance musí komunikovat se všemi exekutory, kteří proti němu vedou exekuční řízení. "Finanční zátěž zaměstnavatelů výrazně zvyšuje zcela absurdně nastavený systém, kdy proti jednomu zaměstnanci vede exekuce mnoho exekutorů, kteří vyžadují od zaměstnavatele totožné informace," vysvětluje Pavla Aschermannová z RUBIKON Centra, které s firmami spolupracuje na zaměstnávání lidí s exekucemi.

Podle Josefa Středuly, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů, navíc současný systém exekucí vede k tomu, že dlužníci jsou zcela paralyzováni více způsoby exekučního vymáhání najednou a tím vytlačováni mimo legální trh práce. To má podle odborníků zásadní dopad na ekonomiku a stát tak prý přichází o miliardy korun ročně. “Princip 1 dlužník 1 exekutor zajistí, že zaměstnavatel, který musí komunikovat s exekutory, bude mít výrazně méně byrokracie. Dlužníky tak jednodušeji dostaneme z černé ekonomiky do té legální,” uvádí Středula. Vedle místní příslušnosti by podle něj bylo vhodné, aby poslanci v rámci novelizace přijali i další opatření, mj. zastavování starých nevymahatelných exekucí.

Návrhy, které mají projednávat poslanci příští týden, mají podporu zástupců většiny parlamentních stran. K přijetí klíčového opatření, tedy teritoriality exekutorů, se ovšem staví zdrženlivě hnutí ANO, proti je pak ODS a TOP09. “Jsme svědky silného odporu řady poslanců, zejméně těch, kteří mají jasné vazby na největší exekutorské úřady v zemi, např. poslance Faltýnka. Premiér Babiš se v minulosti vyslovil pro teritorialitu exekutorů. Rozhodující pro osud novely tak bude, čí názor v ANO převládne,” uzavírá Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.


Zpět na přehled

Nahoru