Analýza ukázala, že exekuční fixní srážka v sousedních státech neexistuje

Analýza provedená Ministerstvem spravedlnosti ČR porovnává rozsah exekučních a insolvenčních srážek v okolních zemích – Německu, Rakousku, Polsku a Slovensku. Vyplývá z ní, že:

• Minimální srážka v okolních státech neexistuje.

• U nízkopříjmových dlužníků se obecně nesráží nic.

• V Německu, Rakousku i Polsku existuje více než 2x vyšší základní nezabavitelná částka a též výrazně vyšší průměrná nezabavitelná částka než v ČR, a to po přepočtení na ekvivalent české cenové hladiny udávané EUROSTAT. Nižší hodnoty vykazuje pouze Slovensko.

Exekuční srážky v okolních zemích

Německo

Průměrná výše nezabavitelné částky dlužníků s 0 až 5 vyživovacími povinnostmi v Německu činí 58.189 Kč, tedy 283 % české průměrné výše nezabavitelné částky, která činí 20 646 Kč. Při přepočtení na ekvivalent české cenové hladiny podle nejnovějších cenových indexů EUROSTATu to odpovídá nezabavitelné částce ve výši 44.962 Kč, tedy 219 % české průměrné výše nezabavitelné částky.

Rakousko

Průměrná výše nezabavitelné částky dlužníků s 0 až 5 vyživovacími povinnostmi v Rakousku činí 50.268 Kč, tedy 248 % české průměrné výše nezabavitelné částky. Při přepočtení na ekvivalent české cenové hladiny to odpovídá nezabavitelné částce ve výši 38.664 Kč, tedy 191 % české průměrné výše nezabavitelné částky.

Polsko

Základní i průměrná výše nezabavitelné částky v Polsku činí 18.816 Kč, tedy 98 % české průměrné výše nezabavitelné částky. Při přepočtení na ekvivalent české cenové hladiny to odpovídá nezabavitelné částce ve výši 26.132 Kč, tedy 137 % české průměrné výše nezabavitelné částky.

Slovensko

Průměrná výše nezabavitelné částky dlužníků s 0 až 5 vyživovacími povinnostmi na Slovensku činí 15.222 Kč, tedy 74 % české průměrné výše nezabavitelné částky. Při přepočtení na ekvivalent české cenové hladiny to odpovídá nezabavitelné částce ve výši 14.852 Kč, tedy 72 % české průměrné výše nezabavitelné částky.

Insolvenční srážky v sousedních zemích

V Německu jsou insolvenční splátky ze mzdy zpravidla stejně vysoké jako exekuční srážky.

V Rakousku jsou insolvenční splátky ze mzdy rovněž zpravidla stejně vysoké jako exekuční srážky.

Na Slovensku v 99 % oddlužení nejsou prováděny pravidelné srážky ze mzdy, ale je pouze zpeněžován majetek dlužníka (konkurz). V 1 % oddlužení jsou pouze odváděny splátky ze mzdy a majetek dlužníka není zpeněžován (splátkový kalendár); přitom výše splátek zejména nesmí ohrozit uspokojování základních životních potřeb dlužníka obdobně jako při exekuci. 

Splátky jsou Individualizované životním nákladům každého dlužníka. Insolvenční správce přezkoumá majetkové a osobní poměry dlužníka a sestaví návrh splátkového kalendáře, který bere do úvahy míru předlužení, dosavadní plnění pohledávky, úsilí vynaložené dlužníkem v minulosti k plnění svých závazků, příjmové možnosti dlužníka a jeho zdravotní, rodinné a sociální poměry, věk a vzdělání. Horní hranice splátek nesmí překročit rozdíl předpokládaných příjmů dlužníka a nutné výdaje na zabezpečení základních životních a bytových potřeb dlužníka a jeho rodiny.

V Polsku je výše měsíčních splátek ze mzdy určena individuálně, přitom zejména nesmí ohrozit uspokojování základních životních potřeb dlužníka obdobně jako při exekuci.

Proč s fixní srážkou nesouhlasíme jsme popsali v předchozím článku. Srovnání situace v okolních zemích, Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku, ukazuje, že ani zde nic takového neexistuje a je přihlíženo k životní situaci každého jednotlivce. Fixní srážka by pouze poškodila dlužníky s legálními příjmy a zásadně zasáhla ty nízkopříjmové, což nemůže být cílem ani u nás.