Novinky

Lidé se zatím do osobních bankrotů nehrnou

Během prvního měsíce, kdy začala platit novela insolvenčního zákona, lidé podali 3 135 nových žádostí o osobní bankrot. Ačkoli jde o 87% meziroční nárůst, údaje zůstávají daleko za očekáváním odborníků.
Lidé se zatím do osobních bankrotů nehrnou

Praha, 2. 7. 2019 - Během prvního měsíce, kdy začala platit novela insolvenčního zákona, lidé podali 3 135 nových žádostí o osobní bankrot. Ačkoli jde o 87% meziroční nárůst, údaje zůstávají daleko za očekáváním odborníků. Téměř 12 % návrhů byly společnými návrhy manželů, celkem tak v červnu o vstup do oddlužení požádalo 3 460 osob. Nejvyšší nárůst zaznamenaly Moravskoslezský, Ústecký a Liberecký kraj, nejméně návrhů přibylo na Plzeňsku.

Současná pravidla umožňují vstup do oddlužení až stovkám tisíc dlužníků, kteří v minulosti uvízli v exekuční pasti. Přes zmírnění podmínek vstupu do osobního bankrotu masové oddlužování zatím nenastalo. Podle odborníků je počet podaných insolvenčních návrhů výrazně nižší, než se čekalo. Ačkoli se oproti loňskému červnu počet návrhů zvýšil o 87 %, optimální hodnota by se měla pohybovat okolo 6-8 tisíc návrhů měsíčně. Od 1. do 30. června ovšem podalo návrh pouhých 3 460 lidí. 

„Střízlivé odhady po přijetí insolvenční novely hovořily minimálně o 70 tisících, ty optimistické dokonce až o 150 tisících Čechů žádajících nově o oddlužení,” říká Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. A dodává: „S ohledem na to, že v exekucích se nachází více než 800 tisíc lidí, potřebovali bychom v prvních letech alespoň 70-100 tisíc insolvenčních návrhů ročně, abychom zvrátili negativní dopady na ekonomiku a státní rozpočet.”

Jedním z důvodů může být podle odborníků skutečnost, že v oddlužení mnoha lidem zůstává v porovnáním s exekucí méně peněz. S tím tvůrci insolvenční novely nepočítali, jednání o nezabavitelných částkách dále pokračují. „Setkáváme se s tím, že dlužníci kvůli nižší nezabavitelné částce nechtějí do procesu oddlužení vstupovat a raději setrvávají v režimu exekuce,” vysvětluje Pavla Aschermannová z neziskové organizace Rubikon centrum poskytující dluhové poradenství.

V některých regionech také výrazně přibylo odmítnutých návrhů. „Z celkového počtu podaných návrhů byl u 23 % potvrzen úpadek dlužníka a insolvenční řízení zahájeno, 8 % návrhů bylo naopak rovnou odmítnuto a insolvenční řízení ukončeno. Zbylých 69 % návrhů zatím čeká na vyjádření soudu,” odhaluje aktuální data Hábl s tím, že novela zatím nepadá nikoli na kolapsu soudů, ale spíše na formálních chybách ve formulářích – nejčastěji kvůli nedostatečnému prokázání úpadku.

Podle Pavly Aschermannové by zpracovatelé měli u dlužníka prokázat alespoň 2 závazky v dostatečné výši po splatnosti včetně důvodu vzniku a prokázat neschopnost splácet. K návrhu by zpracovatelé rovněž měli doložit potřebné dokumenty od exekučních příkazů či výpisu z Centrální evidence exekucí až po platební rozkazy. Slabiny ovšem vidí Aschermannová i jinde: „Bazírování soudů například na přesném datu splatnosti dluhů v exekuci či nutnost konvertovat všechny listiny s podpisem dlužníka považujeme za přílišný formalismus,” komentuje. Zpracovatelé by se na to přesto měli více soustředit. 

Nejvíce odmítnutých návrhů bylo v červnu v Jihomoravském kraji. V ČR bylo ke konci roku 2018 114 tisíc lidí v osobním bankrotu. Naproti tomu v exekuci bylo 821 tisíc lidí, z čehož 489 tisíc mělo 3 a více exekucí.


Zpět na přehled

Nahoru